Bunnies from Paradise

Králík není hlodavec!

Velmi často se setkávám s názorem, že králík je hlodavec. Jde o velmi rozšířený omyl. Králík totiž není hlodavec – patří do řádu zajícovci, kteří ve srovnání s hlodavci vykazují zásadní odlišnosti v utváření chrupu, zejména pak to, že mají v horní čelisti 4 řezáky – 2 velké (jako hlodavci) a za nimi ještě 2 malé. Proto se jim také dříve říkalo dvojitozubci.

Je pro začátečníka vhodné úplné miminko nebo spíše starší mláďátko?

Jednoznačně je vhodné začínat se starším králíčkem. Odstavená miminka až do 3 měsíců věku jsou velmi citliví tvorečkové a v případě sebemenší dietní chyby nebo stresu může dojít k fatálním onemocněním trávicího traktu, kdy zpravidla ani zkušený veterinář již nepomůže. Králíčci jsou velmi citliví na jakýkoliv stres a v důsledku něho mohou i umřít (přímým působením stresu). Často vlivem stresu dochází k zastavení peristaltiky střevní, což může být bez včasné pomoci pro králíčka fatální. Poměrně velké riziko trávicích potíží a s tím spojených onemocnění (paréza trávicího traktu, kokcidióza, epizootická enteropatie, kolibacilóza, enterotoxémie…) je ještě do 6 měsíců věku.

U staršího králíčka je také podobnější finální zbarvení a stavba těla (a tím i přesnější odhad hmotnosti v dospělosti) a ustálenější povaha. Mohou se i již projevit případné genetické vady. Starší králíčci jsou také již zpravidla vakcinováni.

Mnozí lidé požadují co nejmladší miminko a neuvědomují si, jak jsou malí králíčkové citliví tvorečkové, ať už se to týká stravy, stresu či nebezpečí zranění. Jsou také přesvědčeni, že malinké miminko bude ihned mazlivé, ale opak je pravdou – žádné malé králičí miminko nemá rádo lidský kontakt, a pokud se vezme do rukou, necítí se bezpečně a snaží se rychle vyprostit, takže je i nebezpečí zranění rukami či pádem z výšky. Brzké odstavení znamená pro králíčka veliký stres a každý stres může vést k trávicím poruchám, které mohou být až fatální. 

Naučí se králíček na jméno? A i starší králíček?

Ano, samozřejmě, že naučí. Opakováním vybraného jména v přítomnosti králíčka, když Vás vnímá, bude králíček brzy slyšet na své jméno a běhat za Vámi. Jméno je dobré vybírat i s ohledem na králíčka, tedy takové, které se nelíbí jen Vám, ale i králíčkovi. Králíčci, a zvláště beránci, jsou velmi učenliví a výborně reagují na hlasové projevy – na lidský hlas a jeho intonaci. Tady na věku opravdu nezáleží. 

Opravdu je to miminko zakrslý beránek? Vždyť má ouška nahoru!

Malí zakrslí beránci se rodí s velmi krátkými oušky mířícími nahoru, postupně ouška rostou do délky a tzv. padají dolů.

Králíček je ve dne méně aktivní.

To, že je králíček ve dne méně aktivní, je úplně v pořádku. Ve dne králíčci více odpočívají. Králík je zvířátko krepuskulární, tj. je nejaktivnější za soumraku a za svítání. Přes den naopak více odpočívá. Takže hraní nebo učení ho novým věcem je dobré načasovat nejlépe na večerní hodiny.

Co znamená, když králíček dupe?

Dupání znamená, že králíček cítí reálné nebezpečí. V přírodě, když matka cítí predátora, začne dupat na povrch země, aby tak upozornila svá mláďata v noře pod zemí, že hrozí nebezpečí, aby se utišila a predátor je nenašel. Dupáním se varují vzájemně i dospělí králíci před hrozícím nebezpečím. Dupání také projevují při samotném setkání s predátorem či cizí osobou, aby je odehnali. Stejně tak králíci chovaní doma, cítí-li nějaké nebezpečí, začnou intenzivně dupat. Dupáním také králíček upozorňuje na nebezpečí Vás.

Králíček nechce jíst seno.

Každé králičí batole již sotva vyleze z hnízda, baští s chutí a nadšením stébla sena. Pokud je seno kvalitní, i u větších králíčků se často stává, že opustí na chvíli misku s granulemi, vidí-li, že v jesličkách přibylo seno. Nicméně někteří králíčci postupem času (zpravidla již na začátku dospělosti nebo u samiček po odchovu mláďat) přestávají jíst seno a dávají přednost granulím. To pak může vést k špatným návykům, které mají za následek, že se těžko k senu vrátí.

Dlouhodobější nezájem o seno může vést k vážným zubním problémům (k přerůstání zoubků až k tvorbě dentálních abscesů s rizikem smrti) – více viz sekce Rady do začátku – Péče o zdraví – Zoubky.

Kromě snižení nadměrného množství granulí, je také vhodné posoudit, zda nabízené seno je opravdu kvalitní – některé druhy/značky sena králíčkům prostě nechutnají.

Pokud se již králíček nechce ani po snížení dávky granulí k senu vrátit, je možné zkusit podat kvalitní sušený zelený oves, který obvykle rádi přijímají. Anebo podat čerstvé větvičky jabloně či hrušně.

Pokud králíček na změnu nereaguje, je vhodné mu nechat vyšetřit u veterináře stav chrupu.

Králíček ohryzává dráty klece.

Nejpravděpodobnějším důvodem je, že nemá k dispozici dostatek sena a větviček na ohryz. Dalším důvodem může být, že trpí nedostatkem pohybu. A další důvod? Opozdili jste se s jídlem!

Králíček močí do mističky.

Králíčci jsou velmi čistotní tvorečkové. Pokud začnou k močení využívat misku místo toaletky, znamená to, že toaletku dost často či řádně nečistíte. Jelikož je králíček inteligentní, najde si jinou nádobu, aby jeho klec zůstala čistá.

Králíček vytahuje seno z jesliček do toaletky.

S největší pravděpodobností mu včas nečistíte toaletku, a tak si nastele senem, aby neseděl v mokru. Další možnost je, že mu dané seno nechutná a vybírá si jen chutné kousky.

Králíček škrabe dno klece nebo toalety.

S největší pravděpodobností má přerostlé drápky. V přírodě si králíci obrušují drápky o terén, ale králíček v bytě si je běháním po koberci neobrousí. Je proto nutné je pravidelně stříhat.

Další možnost je, že králíček nemá dostatek příležitosti k hrabání. Dovolte králíčkovi být králíčkem a připravte mu krabici s hoblinami, senem nebo slámou, kde si bude moci hrabat. Alternativou je role kuchyňských utěrek, které rád králíček naškube na kousky.

Králíček vyhrabuje podestýlku z toaletky.

Příčin může být více:

1. hrabání je přirozená potřeba králíčků – v přírodě si králíci hrabají nory, kde žijí a kde vychovávají i svá mláďata, proto čas od času potřebují hrabat, proto je vhodné připravit krabici s hoblinami na hrabání (viz odpověď na dotaz výše)

2. podestýlka je znečištěná, králíček Vám jejím vyhrabováním dává najevo, abyste mu ji vyměnili

3. použili jste podestýlku, na kterou není králíček zvyklý, nebo takovou, která se mu nelíbí

4. v podestýlce jsou cizí pachy – buď pach od jiného králíčka, nebo cizího člověka, nebo pro králíčka jinak nepříjemné pachy (např. parfémované hobliny)

Králíček nechodí na toaletku.

Předně je nutné říci, že každý králíček je ze své přirozenosti čistotný. Své teritorium si udržuje v čistotě, a má-li omezený prostor (ohrádka, kotec, klec), chodí na záchod na jedno místo, zpravidla do jednoho rohu. Je třeba se zeptat, kde jste králíčka koupili a zda byl učen na toaletku. Nebyl-li králíček nikdy seznámen s toaletkou, neznamená to ale, že se to ještě nemůže naučit. Je-li toaletka prostorná a naplněná dostatečným množstvím podestýlky, přirozeně ji bude králíček považovat za vhodné místo pro vyprazdňování. Pokud přesto po nějaké době toaletku odmítá, vložte pár jeho bobečků nebo papírový ubrousek namočený v jeho moči do toaletky, aby věděl, kam má chodit.

V případě králíčků, kteří byli naučeni a uměli chodit na toaletku, a přesto ji nyní ignorují, existuje více příčin, proč se tak děje:

1. toaletka je málo prostorná

• to je nejčastější problém – ve zverimexech totiž zpravidla nabízejí toaletky rohové o velmi malé velikosti, kam se králíček sotva vejde, tyto rohové toaletky mívají i velmi nízkou přední stěnu, takže se snadno podestýlka dostane mimo toaletku na dno klece – upozorňuji na to nové majitele, přesto si takovou malou toaletku koupí a posléze sami zjišťují, že je nepoužitelná; existují i velké rohové toaletky, ale ty se zase těžko vejdou do klece, navíc z mé zkušenosti vyplývá, že na rohovou toaletku králíčci moc chodit nechtějí
• pokud je toaletka málo prostorná, samozřejmě je pro králíčka nekomfortní a tedy ji nebude chtít používat
• doporučuji toaletku obdélníkového půdorysu s délku min. 37 cm – tu rádi používají, navíc má vyšší přední stěnu, takže se podestýlka nedostává dovnitř klece a dále je opatřena úchyty na dráty klece, např. zde: https://www.spokojenypes.cz/toaleta-pro-hlodavce-ferplast-37-cm/

2. v toaletce je nevhodné stelivo

• většina druhů steliv dobře nesaje a v toaletce se vytváří mokro, proto si králíček ve snaze se neumazat zvolí raději jiné místo v kleci
• doporučuji hrudkující podestýlku „Cat’s Best Original“, která výborně saje jak kapaliny, tak i pachy, králíček je stále v suchu a rád na toto místo chodí, jedná se o drť z čistého dřeva bez jakýkoliv přídavných látek, např. zde: https://www.zoohit.cz/shop/kocky/kockolity_podestylky/cats_best/cats_best_hrudkujici/121830?activeVariant=121830.8
• alternativou mohou být velmi kvalitní hobliny typu JRS Chipsi Classic, např. zde: https://www.vseprozvire.cz/podestylky/jrs-hobliny-chipsi-classic-60l-3-2kg/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQiA3sq6BhD2ARIsAJ8MRwU93fH1h3KqMHr3qs_jbm1ei4Q438vq8yPvjbc61XI-TIkNQvYbfDgaApkhEALw_wcB
• výborným stelivem je samozřejmě kvalitní pšeničná sláma (nejlépe řezaná), ale bohužel v interiéru je méně oblíbená
• nedoporučuji peletky, protože jednak sají se zpožděním, takže tekutina je po nějakou dobu nezasáknutá, jednak se velmi brzy rozmočí a králíček je pak nucen šlapat v mokru, kde se navíc rychle rozmnožují patogenní organismy – a protože si králíček neustále čistí kožíšek včetně tlapek, může dojít až k fatálním trávicím poruchám; peletky jsou navíc tvrdé a tlačí králíčkovi při doskoku na tlapičky (zkuste doskočit bosýma nohama na vrstvu peletek), proto je králíčkové nemají příliš rádi
• POZOR také na podestýlku nevhodnou pro králíčky (narozdíl od koček ji totiž králíček občas pojídá, a proto by se mělo jednat o čisté dřevo nebo slámu), plesnivé stelivo (hlavně pozor u slámy), prašné a velmi jemné stelivo (piliny), stelivo obsahující jedovaté příměsi (lepidla…), stelivo, které neprošlo úpravou ke zničení patogenů a parazitů (typicky hobliny od truhláře nebo levné podestýlky), a dále materiál, který vůbec není určen na podestýlání, jako např. pelety na zatápění! Všech jmenovaných alternativ podestýlky se určitě vyhněte!

3. toaletka není řádně a včas čištěná a doplněná novým čistým stelivem – v tom případě se samozřejmě králíček nechce umazat a volí raději jinou část klece

4. dno klece je pokryto měkkým materiálem, například hoblinami, slámou, dekou atp. – samozřejmě měkkoučko je pro králíčka velmi komfortní, ale je nutné zjistit, zda ho králíček nepoužívá místo toaletky – velmi rychle totiž zjistí, že je materiál dobře savý. Stelivo po celé části ubikace je z hlediska králíčka správné, ale v případě chování králíčka v bytě vždy balancujeme mezi komfortem pro králíčka (měkkoučko) a komfortem pro člověka (čisťoučko). Kompromisem je pouze zčásti zakryté dno menší dětskou dekou nebo bavlněnou dečkou (které se pravidelně vyperou), popř. jednorázovou absorpční podložkou pro batolata či štěňata. Malinkým králíčkům se dává teplý pelíšek.

Podle mého pozorování je močení na deku v kleci fenomén vyvolaný teplým prostředím místnosti. Jelikož v bytě je zpravidla veliké teplo, králíček deku nepotřebuje a užije si ji jiným způsobem. Močením na deku se králíček i ochlazuje. Pokud se dá deka v zimě králíkovi žijícímu venku v králíkárně, uchová si ji čistou po celou zimu.

5. králíček je nemocný – je nutné odhalit příčinu, resp. se ihned odebrat k veterináři

Vidí králíci barevně?

Králíci nevnímají svět černobíle. I králíci mají barevné vidění, ale není rozvinuto v takové míře jako u člověka. U člověka jsou známy tři typy barevných receptorů, které umožnují vjem červené, modré a zelené barvy. Doposud se uvádí, že králíci mají vidění dichromatické a rozlišují modrou a zelenou barvu. Oproti člověku vidí tedy králík méně barev, ale zato vidí velmi dobře ve tmě.

Pozná mne králíček po hlase?

Ano, králíci rozlišují lidské hlasy a kromě toho, že bezpečně poznají Váš hlas, se orientují i podle výborného čichu a dále i zraku. Zrakem vnímají zejména Vaši siluetu.

Jak dobrý je králíčí čich?

Králíci mají výborný čich – mají více než 16x tolik čichových receptorů než má člověk.

Je „minilop (anglický zakrslý beránek)“ přátelštější a mazlivější než zakrslý beránek?

Upřímně musím říci, že tady záleží na výběru rodičů, zvláště matky, a poté na přístupu samotného chovatele či později nového majitele. Tedy nevidím v povaze žádný rozdíl, jak se píše za účelem větší popularizace minilopa. Historický základ obou je ve stejném plemeni. Minilop v překladu znamená „zakrslý beránek“. Hodně chovatelů se ale bohužel snaží využít „dobrý obchodní zvuk“ zahraničního názvu tohoto plemene.

Mazlivost nemusí vůbec souviset s velikostí nebo plemenem králíka. Mám v králíkárně 5,5kg-ového samce uznaného plemene a je to úžasný mazlíček 🙂

Ještě bych ráda uvedla na pravou míru, že oficiální název „minilopa“ uznaného v Anglii je Miniature Lop (uznán radou BRC – British Rabbit Council). Skutečný Mini Lop je naopak plemeno uznané v Americe (uznán asociací ARBA – American Rabbit Breeders Association). Bohužel se tyto názvy často zaměňují i samotnými chovateli, přičemž nezřídka deklarují, že jedině oni mají opravdového minilopa.

Jsou zakrslí beránkové náchylnější na některé choroby než jiná plemena králíků?

Toto je velmi důležitá otázka. Bohužel dosud na ní nemáme relevantní odpověď. Na toto téma proběhla sice před několika lety studie zaměřená na několik vybraných onemocnění, nepřinesla ale úplně jednoznačné závěry. Podpořila sice hypotézu, že zakrslí beránkové mají oproti králíkům se vzpřímenýma ušima vyšší incidenci zubních a ušních problémů, nicméně studie zahrnovala pouze populaci čítající 30 králíků. S problémy s ušima jsem se ale sama ani nikdo z mnou dotazovaných chovatelů nesetkal.

Snažila jsem se získat na toto téma více informací, ale většina chovatelů je bohužel nesdílná. To velmi stěžuje jakékoliv snahy o další šlechtění. Bohužel „šlechtění“ zakrslých beránků se v minulosti zčásti vymknulo dohledu chovatelských spolků a skončilo nezřídka v rukou osob bez jakýchkoliv odborných znalostí, zkušeností a chovných cílů, kteří je chovali zejména za účelem zisku. To mělo za následek, že se do chovu zařazovala neprověřená zvířata, čímž došlo k posílení nežádoucích alel v populaci. Nicméně další část beránků se podařilo velmi dobře prošlechtit a díky tomu byla uznána jejich nová plemena, resp. barevné rázy.

Vzhledem k faktu, že (všem) králíkům rostou zuby po celý život, je onemocnění zubů velmi pravděpodobné, zejména pak při krmení nevhodnou stravou s malým obsahem vlákniny. U beránků jako u každého brachycefalického plemene s typickým utvářením lebky a zejména čelistí (jako i u psů a koček*) lze ale předpokládat častější výskyt onemocnění spojených s touto anatomií než u plemen středních a velkých. Do kategorie brachycefalických králíků – zakrslých beránků přitom patří všichni beránkové, tedy i beránek uznaný v Anglii (minilop“, správně Miniature Lop  – uznán BRC) i beránci uznaní v Americe (Mini Lop a Holland Lop – uznáni ARBA). Jeden zahraniční zdroj uvádí, že kromě beránků má genetickou predispozici k dentálním onemocněním také krátkouchý králíček se vzpřímenýma ušima plemene Netherland Dwarf rabbit (NHD – z holandského Nederlansde Hangoor Dwerg). Z historie víme, že toto plemeno bylo v prvopočátku zrodu zakrslých beránků, včetně minilopa.

________________________________________________________________________________

* Například brachycefaličtí psi mohou trpět řadou zdravotních problémů, ať už dýchacích (Brachycephalic Obstructive Airway Syndrome; BOAS), zažívacích, onemocněním očí (Brachycephalic Ocular Syndrome), problémy s porodem, malformací páteře, kožními a ušními onemocněními a také onemocněním zubů.

Konkrétní příklady onemocnění u brachycefalických plemen jiných druhů zvířat:

Mops – krátký nos může způsobit dýchací potíže, problémy s očima (až ztráta bulvy). 

Perská kočka – dýchací problémy, slzení očí.

Plemenné predispozice k určitým onemocněním jsou známy ale i u druhů nebrachycefalických, zvláště pak jejich miniaturních podob.

Udává se například, že až u 36 % miniaturních a 6 % standardních jezevčíků se vyskytují problémy s páteří v důsledku atypické stavby těla (krátké nohy a dlouhé tělo). Takový pejsek trpí bolestivými výhřezy plotének, které mohou vést až k ochrnutí pánevních končetin.

Kolik je v České republice chovatelských stanic zakrslých beránků? Lze je někde ověřit?

Chovatelské stanice králíků v ČR neexistují, s výjimkou některých teddy králíků a dále sportovních králíků. Tedy žádná oficiální stanice zakrslých beránků, potažmo minilopů, v ČR není.

Jak je to s vakcinací králíků proti moru a myxomatóze? Je opravdu nutná? Někteří chovatelé vůbec neočkují.

Mor i myxomatóza jsou neléčitelná a smrtelná onemocnění, která jsou navíc vysoce infekční (!). Onemocnění jsou přenášená hmyzem i vzduchem, takže se mohou dostat i ke králíkům žijícím výhradně v uzavřených prostorách domu. Navíc patogeny dlouho zůstávají v prostředí a velmi těžko se likvidují, neničí je ani běžná dezinfekce, která je navíc v některých zařízeních (typicky interiér domu, dřevěná zařízení, domečky, látkové pelíšky atp.) nemožná. Chovatelé, kteří své králíky nevakcinují, riskují nákazu a dokonce i to, že přijdou o celý chov, a to v případě moru velmi rychle (mor má obvykle velmi rychlý průběh). Bohužel tyto uhynulé králíčky nebudou moci z důvodu šíření infekce ani důstojně pohřbít. O novém založení chovu si mohou nechat na mnohá léta jen zdát.

Antivaxerové argumenty zde opravdu neobstojí, jelikož smrtnost obou chorob je téměř 100% a ve velmi vzácném případě, kdy králík přežije (a to jen v případě myxomatózy), je trvale nemocný a stává se nositelem patogenů pro další králíky. Patogen je navíc dále přenášen kontaktem s králíkem samotným majitelem na oblečení na velké vzdálenosti a antivaxerově založený majitel je tak vysokým rizikem pro široký okruh chovatelů, resp. jejich králíků. Čili postoj takových lidí je bezohledný vůči ostatním chovatelům, a obzvláště jejich zvířatům.

Ne všichni jsou antivaxeři, někteří chovatelé neočkují z důvodu lhostejnosti nebo snahy ušetřit na vakcinaci. Argumentují tím, že nikdy neočkovali a stejně nikdy onemocnění v chovu neměli. Některým to takto vyjde, protože profitují z vakcinace ve svém okolí (ostatní chovatelé okolo nich na 100 km mají řádně navakcinováno).

Co to je „rodný list králíčka“?

„Rodný list králíčka“ není žádný oficiální dokument (králíci s PP ho vůbec nemají). Jedná se o iniciativu některých chovatelů, rodný list tak má různou podobu podle toho, kdo ho připravil. Zpravidla obsahuje fotografii daného králíčka, plemeno, pohlaví, datum narození, barva srsti a očí, jeho rodiče, jméno chovatele aj. Pravdivost uvedených údajů vždy závisí na konkrétním chovateli, nedají se nikde ověřit. Může to být taková pěkná památka na koupi králíčka, kterou si lze pověsit na stěnu, ale každopádně to není dokument s nějakou významnou relevancí, jak je u řady chovatelů prezentováno za účelem získání si kupujících.

Od jedné chovatelky jsem se dozvěděla, že minilop není obyčejný levný zakrslý králík, a proto je jeho cena mnohem vyšší.

Tak v prvé řadě „minilop“ nepatří mezi zakrslé králíky (tedy mezi ty, kteří mají krátká vzpřímená ouška), ale mezi zakrslé beránky (s oušky dolů). Dále je otázka, co má znamenat pojem obyčejný králík, když oproti „minilopovi“ u zakrslých králíků je již spousta plemen uznaných (mají PP) a jsou i taková z nich, která již mají velmi ustálený exteriér a plodnost, jako například plemeno hermelín. Ani jedno bohužel nelze říci o „minilopovi“. Je to rovněž krásný králíček, ale jeho šlechtění ještě bude potřebovat léta usilovné práce. To je patrně i důvod, proč ještě v Čechách toto plemeno nebylo uznáno. Jinak nejsem vůbec proti „minilopům“, sama je také mám, jen se mi nelíbí jejich nepravdivé vyvyšování nad jiná plemena za účelem zisku.

Co se týče ceny obou králíčků, ta záleží vždy na chovateli a u „minilopů“ se do ní zpravidla promítá i vysoká cena importovaných zvířat. Ale i zakrslého králíka (krátkouchého) lze importovat, a náklady na stravu, stelivo a péči mohou být u obou stejné. Totéž platí i pro zakrslého berana s PP, dovezený králík může přijít až na 5tinásobek v porovnání s koupí v ČR. Otázku ceny nechci diskutovat – stanovuje si ji chovatel sám a je jen na kupujícím, kolik je ochoten za zvířátko zaplatit. Jen bych ráda upozornila, že králíci s PP (různých plemen) jsou na výstavách velmi často prodáváni pod cenou. Co se týče těch bez PP, ve zverimech pak mají nastavenou maximální částku za králíčka (ať už krátkouchého nebo beránka) od chovatele, která je ještě o dost nižší („pár“ set) než finální prodejní cena (max. do 1000 Kč), proto minilopy ve zverimexech nenajdete.